Cyklotoulky po Bretani

Přes Dol de Bretagne na Mont Saint-Michel

Který zájezd do Bretaně by vynechal návštěvu slavného Mont Saint-Michel, i když tato proslavená památka už vlastně nepatří k Bretani, ale k Normandii? Nás tenhle "Zázrak", jak se francouzské "La Merveille" překládá, přilákal už při naší cestě do Francie v 70. letech a zastávku zde udělal i náš první bretaňský zájezd. Proto pro nás Mont Saint-Michel tentokrát není "zlatým hřebem", ale víc nás láká Dol de Bretagne a okolí. Volíme tedy sólotrasu a jedeme v protisměru. Nakonec náš výlet "hodí" 90 km.

Počáteční úsek cesty po pobřeží je zajímavý četností větrných mlýnů - "kompletní" je jediný a divíme se, že se tu už nevyužívají jako v Holandsku, fouká tady pořád. Vidíme také pár pěkně udržovaných usedlostí s doškovými střechami. První naší zastávkou je Mont Dol, jediný kopeček v přímořské rovině, poutní místo s kaplí, rozhlednou se sochou panny Marie, větrným mlýnem a "čertovou skálou" (zde se prý ďábel v boji s archandělem Michaelem snažil zachytit, aby nespadl dolů). Je tu krásný klid, rozhledy, dole ve vesničce typický bretonský kostelík. Do Dol de Bretagne je to kousek a historické město s hrázděnými domy a krásnou katedrálou sv. Samsona se nám moc líbí. Trochu práce dá vykoumat, po jaké výpadovce se dostat k menhiru Champ Dolent, který je se svou výškou přes 9 m nejvyšší v Bretani, ale odměna stojí za to. Více než stotunový "šutr" je opravdu monumentální. Ještě náročnější je ovšem vymyslet trasu směr Mont-Saint-Michel, abychom se nemuseli vracet do Dolu. S pomocí mapy a GPS si ale poradíme a po úzkých silničkách jedeme příjemnou krajinou od farmy k farmě až do vesnice Baguel-Pican, což je opět hezká ukázka venkovské Bretaně. Dál už je cesta méně zajímavá, mezi poli a poldery, a navíc si přidáváme zbytečnou zajížďku, když uvěříme silničnímu ukazateli "Mont St.Michel přes poldery" - silnice končí na hrázi a musíme se vracet. Dál se tedy kajícně držíme cyklostezky, kterou máme plánovanou na cestu zpátky. (Cyklostezka chráněná stromy nás při návratu dovede až ke kapličce sv. Anny na pobřeží a uchrání nás boje s protivětrem, který pak na pobřežní silnici bude dost ztěžovat jízdu).

K Mont Saint-Michel se pomalu přibližujeme podél říčky Couesnon, a čím jsme blíž, tím přibývá lidí. Až pod Mont Saint-Michel se už dnes nelze dostat autobusem ani autem, ba dokonce ani na kole. Parkoviště jsou u přehrady, kterou zde před pár lety vybudovali, aby zamezili zanášení zálivu pískem. Mont Saint-Michel býval kdysi za přílivu běžně ostrovem, nyní už jen asi 20x v roce. Kvůli naplaveninám taky zbourali hráz, po níž se dříve přijíždělo, a nahradili ji mostem, po němž mohou jít návštěvníci pěšky, nebo se svést pendlujícím autobuskem. Protože je pokročilá hodina, radší se nacpeme do busu. A jdeme si obejít opatství po hradbách, protože vevnitř už jsme dvakrát byli a prodírat se přecpanými uličkami městečka pod ním nás moc neláká. Při naší minulé návštěvě to byla idylka - tenkrát jsme přijeli hned po ránu, kdy tu ještě moc turistů nebylo. Teď je to hrůza. Co jinak o "Zázraku" napsat? Budova vlastního opatství, které se rozkládá na nejvyšších místech bývalého ostrova, je fantastické dílo románsko-gotické architektury. Každého ohromí sloupoví, klenby, rajský dvůr, zajímavostí je šlapací mlýn pro vnější výtah. Ale i pohledy odkudkoli vzhůru jsou úžasné, působivý je i výhled na písečné nánosy a zbytky vody kolem dokola.

[2017]

O Bretani úvodemConcarneau, Pont-AvenPenmarch, FinistèreCarnac, QuibéronMontagnes noires, okolí LorientuSaint-Malo a okolíSeverní pobřežíDol de Bretagne, Mont Saint-Michel

© Helena Dvořáková