(1.den)
Česko opouštíme v pátek večer, díky pohodlnému
autobusu jsme ráno v Caorle na pobřeží severní Itálie,
dorůžova vyspalí. Řidič musí celý den odpočívat,
a tak odpočíváme i my - trávíme den koupáním a válením
na pláži.Prohlédneme si městečko
Caorle, charakteristické kulatou věží;
kromě toho je tu "námořnický" kostelík na
výběžku a promenáda s vlnolamy z obřích kamenů, z
nichž některé jsou vyzdobeny díly místních sochařů.
Večer jedeme do Padovy. Za světla sice
stihneme vidět jen část města, ale i procházka
historickým městem za tmy má svůj půvab, a navíc
není aspoň takové vedro. Udivuje nás zejména obří
románsko-gotický chrám San Antonio, kde je pohřben sv.Antonín
Paduánský - má 8 kupolí a řadu kaplí, zcela zvláštní
architektura..
(2.den)
Po nočním přesunu věnujeme dopoledne prohlídce města
Lucca. Ani jsme nečekali, že se nám
tolik zalíbí. Historické centrum je obklopené původními
hradbami, uvnitř je několik
krásných kostelů, většinou renesančních, na věž
Guinici se dá vystoupit a prohlédnout si město i z ptačí
perspektivy. Odpoledne zastavujeme v Pise.
Slavná šikmá věž je zatížená
závažími a oplocená, přesto však udivuje svou
originální architekturou. Také přilehlý dóm a
baptisterium (stavba určená pro křty) jsou nádherné
stavby, nechce se nám věřit, že to je všechno románská
architektura. Poté hledáme vhodné místo ke koupání,
ale zaparkovat autobus není jen tak: je neděle, každé
parkoviště i každý plácek při pobřeží jsou přeplněny
auty. Na krásné plážičky mezi skalami si musíme
nechat zajít chuť a jsme rádi, když se konečně k večeru
vůbec někde poblíž moře "upíchneme".
(3.den)
Konečně tedy poplujeme na Korsiku. Dopoledne se ještě
koupeme na pláži, ale opláchnout sladkou vodou se do
odjezdu nestačíme - voda ve sprše je na poplatek a zřízenec
ji pouští až po 10.hodině, kdy my už odjíždíme. V
přístavu Piombino je pěkný zmatek, několik
trajektů, řádka autobusů, spousta aut a taky motorek,
mezi tím se motají pěšáci s batohy... Po chvíli čekání
se naloďujeme, ale trajekt stejně díky mizerné
organizaci odjíždí se zpožděním. Plavba trvá čtyři
hodiny a dost se vleče. Na začátku je aspoň na co
koukat, skoro hodinu totiž plujeme podél ostrova Elby,
proslulého jako místo prvního Napoleonova vyhnanství
(Napoleonovi se z Elby podařilo uniknout a nakrátko se
ještě vrátil k moci, avšak bitva u Waterloo znamenala
jeho definitivní konec). Ostrov je pěkně hornatý a
dost pustý, i tady by možná byly pěkné možnosti pro
turistiku.
První setkání s Korsikou není nic moc. Bastia působí oprýskaným dojmem, staré činžáky se zataženými žaluziemi jako bez života... Teď se tu však nezastavujeme a jedeme na jih. Jak zajíždíme do hornatého vnitrozemí, vyprahlá krajina začíná být zajímavější, řidič má co dělat se spoustou zatáček nad srázy, my však vedrem stěží udržíme oči otevřené. Konečně jsme na sedle Vizzavona, kde následující dvě noci budeme tábořit.
[1998]
ÚvodCestaOkolí Vizzavony, CorteCalacuccia; Monte CintoCol de Verghio, Spelunca, PortoAjaccio, Filitosa, SarteneBonifaccio; OspédaleAléria, Bastia, Saint-Florent© Helena Dvořáková