(7.den, pokrač.)
Od Podkovy přejíždíme na tábořiště kousek pod sedlem Verghio,
což je nejvyšší autem dostupný bod Korsiky (1477 m). Toto horské
sedlo rozděluje jižní a severní část Korsiky a stojí na něm
monumentální socha Ježíše Krista krále. Všude je tu krásná příroda,
nádherné jsou zvlášť obří borovice. Tam, kde my strávíme noc, je
hotel, parkoviště a oplocené placené tábořiště,
Brzy poznáváme, že tady tábořit volně asi nepůjde.
Všude kolem se potloukají polodivocí čuníci všech
velikostí, neustále hledající nějakou potravu - ani
v klidu sníst večeři nás nenechají. Část
osazenstva autobusu se rozhodne využít tábořiště,
část se smíří s noclehem v autobuse. Naše rodinka
nachází lepší řešení. V lese jsme objevili
polorozpadlou dřevěnou ohrádku, trochu ji přebudujeme
a zpevníme a usídlíme se na noc tam. Večer jedna velká
svině mohutně chrochtá a šťourá kolem naší ohrádky,
nicméně zbořit se ji nerozhodne a dál už nám příjemnou
noc nic nenaruší. Zvláštní místo, kde ohrady slouží
lidem a čuníci jsou na svobodě.
(8.den)
Sjíždíme k západnímu pobřeží, do městečka Porto.
Cestou zastavujeme v Evise, abychom se podívali do soutěsky
Spelunca. Stojí za to: dnem hlubokého
kaňonu protéká potok, který mezi balvany vytváří
menší i větší tůně s čisťounkou vodou jako stvořené
ke koupání. Zajímavé jsou i dva starobylé obloukové
mosty. Kromě toho je
tu i nový silniční most. Sraz pro návrat k autobusu máme
mít u Ponte Vecchio. Naše rodina se
jako obvykle drží trochu stranou ostatních, abychom měli
pro řádění ve vodě soukromí. U starého mostu čekáme
ve stanovenou hodinu marně - ostatní se sešli u mostu
nového (ukázalo se, že se naše vedoucí přeřekla).
Všem se uleví, když šťastně dorazíme k autobusu,
byť se zpožděním.
V Portu se poprvé na Korsice setkáváme s mořem a hodně nás zklame - kalná voda a špinavá oblázková pláž. Líbí se nám ale sportovní přístav, kamenná strážní věž a nádherné skály nad městem. Skály podivuhodných tvarů zvané Calanches pak večer vidíme z autobusu zblízka: v podvečerním slunci jsou zbarvené do červena a některé připomínají lidské postavy nebo zvířata. Škoda, že pro autobus není nikde místo k zaparkování, abychom si je mohli prolézt a nafotit, ale abychom stihli náš program, musíme nocovat ještě o dost jižněji.
[1998]
ÚvodCestaOkolí Vizzavony, CorteCalacuccia; Monte CintoCol de Verghio, Spelunca, PortoAjaccio, Filitosa, SarteneBonifaccio; OspédaleAléria, Bastia, Saint-Florent© Helena Dvořáková