S toulavým autobusem na Korsiku

Ajaccio, Filitosa, Sartene

(9.den)
Jedeme podél západního pobřeží na jih do hlavního města Korsiky Ajaccia, kde se narodil Napoleon. Město se vyznačuje hlavně řadou připomínek slavného rodáka - je tu Napoleonův rodný domek s muzeem a několik pomníků (na jednom z nich je obklopen čtyřmi bratry a má přimalovaný knír - zřejmě ne všichni Korsičané si ho považují). Kromě toho tu je k vidění citadela (využívaná dosud k vojenským účelům), barokní katedrála, kde byl Napoleon pokřtěn, menší přístav, nádraží, z něhož se dá dojet přes hory do Calvi nebo do Bastie, promenáda s palmami - celkově nijak zvlášť malebné město. Nejvíc se nám líbí trh, kde se prodává ovoce a zelenina, květiny, sýry, uzeniny,... a nabízejí se i kousky k ochutnání.

Za koupáním se přesunujeme na samý výběžek zálivu Ajaccio. Jsou tu plážičky, ale i skály, mořský život - pro každého něco. Taky strážní věž La Parata na kopci, odkud jsou krásně vidět nedaleké Krvavé ostrovy. Název nedostaly, jak by se mohlo zdát, podle krvavých pirátských historek, ale podle barvy, kterou mají za večerního soumraku. Nejbližší se zdá blízko, ale asi bychom tam doplavali těžko - jsou tu docela pěkné vlny.

(10.den)
Zajíždíme do vnitrozemí, podívat se na nejstarší pamětihodnost Korsiky, prehistorické sídlo Filitosa. Archeologický areál s malým muzeem je poměrně rozsáhlý, strávíme tu skoro celé dopoledne. Zahrnuje pravěké hradiště, kde vedle pozůstatků zdí a menších staveb stojí jakoby na stráži menší menhiry, a samostatně stojící půlkruh několika větších menhirů. Kromě toho jsou tu přirozené vyhlodané skály zvláštních tvarů. V porostu se mezi skupinami turistů nerušeně pasou ovce. Zdejší menhiry jsou výjimečné tím, že jsou nahrubo opracované do podoby válečníků, mají lidské tváře a stylizované meče či dýky. První menhiry zde byly vztyčeny cca 1500 let př. Kr., lidskou podobu pravděpodobně dostaly až na sklonku doby bronzové při vzniku hradiště. Hradiště pochází z doby kolem r.1000 př.Kr.: bylo centrem záhadného kmene Torreánů, o němž se mnoho neví (prý přišli z moře a po čase zmizeli na Sardinii).

Odpoledne si prohlédneme ještě městečko Sartene. Říká se mu nejkorsičtětší městečko, miloval ho básník Prosper Mérimée. Je postaveno na skále a jeho úzké uličky s obchůdky a restauracemi nám připomínají Itálii. Jsme tu zrovna v době siesty, v uličkách se u stolků před restauracemi hoduje a nám je dost líto, že nám čas nedovoluje si tu taky někde posedět. Musíme ještě popojet hezký kus na jih. Cestou aspoň z autobusu vidíme skálu zvanou Lion de Roccapina, která skutečně připomíná lva. V okolí prý je celá kamenná ZOO.

[1998]

ÚvodCestaOkolí Vizzavony, CorteCalacuccia; Monte CintoCol de Verghio, Spelunca, PortoAjaccio, Filitosa, SarteneBonifaccio; OspédaleAléria, Bastia, Saint-Florent

© Helena Dvořáková