(13.den)
Časně ráno vyrážíme směr
Bastia. Díky nuceně brzkému vstávání se podíváme
na východ slunce nad mořem - stojí to za to.
Zastavujeme v Alérii, kde jsou pozůstatky
nejstaršího řeckého osídlení na Korsice z 6.st. př.Kr.
Archologický areál je však oplocen a na vstupné, a
protože nemáme čas, podíváme se jen na středověkou
pevnost a kostelík. Pak si prohlížíme Bastii.
Ani "na druhý pohled"
nás příliš neuchvátí. Dolní město, to jsou bulváry
s domy z 19.století, promenáda s palmami, moderní přístav,
ve vedlejších ulicích domy silně nahlodává zub času.
Naštěstí je tu také malebnější starý přístav a
citadela. Tu vystavěli Janované nad rybářskou vesnicí
a podle ní dostalo město své jméno. V hradbami
obklopeném areálu s mohutnou vstupní branou stojí bývalý
guvernérský palác, dnes muzeum etnografie, a barokní
katedrála, sídlo biskupa, s vyhlášenou stříbrnou soškou
Panenky Marie, s níž se tu konávají procesí.
U autobusu se dozvídáme zajímavou
novinu: bůhví čí chybou máme lístky na trajekt až
na další den. Nikomu nevadí, že máme na Korsice den
k dobru na úkor "italské" části programu,
stejně se nám odtud nechce. Z Bastie tedy přejíždíme přes úzkou šíji na západní
pobřeží k městečku Saint-Florent.
Silnice se klikatí, ve srázech pod ní vidíme vraky
aut a přemýšlíme, jak se tam dostaly - byl to následek
neopatrné jízdy, nebo je to místní zvyk, jak odkládat
doslouživší vozy? Z nejvyššího bodu je fantastický
rozhled na obě strany. U St.Florent je rekreační
oblast, autobus má problém najít místo k zaparkování
a na plážích je dost lidí. Abychom si zpestřili
odpoledne, vydáváme se podél pobřeží dál. Není to
však snadné, všude jsou oplocené pozemky nebo aspoň
zákazy vstupu s nápisem Privé. Oklikami po prašných
cestách a pěšinách v macchii se dostaneme až do krásné
zátoky, která nás však krutě zklame pokud jde o koupání
- je tam stěží po pás vody.
(14.den)
Nastává definitivní čas odjezdu. Ráno si ještě
prohlédneme St.Florent s pěknou pevností, pak jedeme
zpět do Bastie a naloďujeme se na trajekt. Tentokrát
jedeme do Livorna. Cesta však není
kratší, dokonce nabereme nějaké zpoždění, protože
před vjezdem do přístavu čekáme podle pokynů
lodivoda, až jiná loď přístav opustí. Projíždíme
Itálií, na sedle Predil na italsko-slovinské hranici u
krásného jezera strávíme noc a večer dalšího dne
jsme doma.
[1998]
ÚvodCestaOkolí Vizzavony, CorteCalacuccia; Monte CintoCol de Verghio, Spelunca, PortoAjaccio, Filitosa, SarteneBonifaccio; OspédaleAléria, Bastia, Saint-Florent© Helena Dvořáková