Provence - krajem slunce v sedle bicyklu

Les Alpilles (přes vršky "Alpiček")

Cyklotrasa nám začíná v Arles. Je to město bohužel co do dopravní situace hodně rušné a nepřehledné, ale za prohlídku stojí. Van Gogha, který tady namaloval mnohé ze svých nejznámějších obrazů, připomínají plakáty s jejich reprodukcemi zdobící radnici vedle kostela St.Trophime s nádherným románským portálem (dům, kde Van Gogh bydlel, se nezachoval). Druhý románský kostel stojí na pahorku se zbytky hradeb - je odtud krásný rozhled do kraje. Největší pamětihodností Arles je však římský amfiteátr zvaný Arenes, kde se dnes konávají corridy. Staveb z doby římské se tu vůbec zachovalo hodně - divadlo, lázně, nekropole, sloupy kostela na původním fóru - ne ke všem se však bohužel v omezeném čase dostaneme. Orientace ve městě není jednoduchá a je dost těžké dostat se tam, kam potřebujeme, úzkými jednosměrnými uličkami, kde se kolem všude se cpoucích aut neprotáhne ani kolo, Nekropoli (římské pohřebiště) Les Alyscamps však po delším úsilí objevíme. Je to jakýsi park, alej se sarkofágy a starobylým kostelíkem - ostrůvek klidu v rušném městě. Na vymotání se z města dle očekávání nějaký čas ztratíme, ale ostatní na tom nejsou líp - k nedalekému klášteru Montmajour, který vypadá spíš jako hrad, přijíždíme krátce po hlavní skupině. První úsek vede po hodně frekventované silnici, což je dost nepříjemné. Proto se u Daudetova mlýna rozhodneme pro vlastní trasu, která by měla vést víc vedlejšími silnicemi - a navíc bychom mohli vidět zbytky akvaduktu. Větrný mlýn, který proslavil spisovatel Daudet knihou Dopisy z mého mlýna, stojí na kopci nad městečkem Fontvielle, je pěkně opravený a uvnitř je malé muzeum (jeho lopatky se však netočí). Místo návratu do Fontvielle sjíždíme s hřebene na druhou stranu miniaturního pohoří Les Alpilles (líbí se mi Horníčkův překlad "Alpičky") a za chvíli jsme u akvaduktu. Stál za vidění, zachovalo se tu několik oblouků.

Další úsek cesty je pohodový - silnička vede převážně borovými lesy a ve stínu (!), všude bzučí cikády a zurčí voda, ale hlavně nikde žádná auta. Ve vesnici Paradou se připojujeme na větší silnici, která nás dovede do Maussane-les-Alpilles, rodiště provensálského básníka Fréderica Mistrala. Pak pomalu stoupáme k městečku Les Baux, které se malebně rozkládá na vápencových skalách. To je opravdu nádhera. I když nemáme čas absolvovat i prohlídku citadely na nejvyšším místě skalního bloku a horní partie se zbytky "mrtvého města" a hřbitůvkem,odkud musí být ještě krásnější rozhledy, neodjíždíme s pocitem ošizení - v samotném "živém" městečku plném turistů strávíme prolézáním uliček a kocháním se výhledy na bizarní skaliska v okolí nejmíň hodinu.

Po stoupání do Les Baux sjíždíme prudkým sjezdem do údolí a tak nějak očekáváme, že teď už to bude víceméně s kopce či po rovině až do St.Rémy. Avšak není tomu tak - před námi je vápencový hřeben "Alpiček", který musíme překonat. Stoupání serpentinami silnice na zdánlivě nízký hřbet je nekonečné a ne zrovna mírné, nemáme vůbec chuť to v tom vedru šlapat a větší část cesty kolo odevzdaně tlačíme. A přitom jsou tyhle minihory opravdu krásné. Konečně přichází sedlo a sjezd. Končíme na malé planině uprostřed lesa, nazývané Les Antiques, kde stojí dvě zvláštní římské stavby z doby císaře Augusta: triumfální oblouk oslavující vítězství nad Galy a mauzoleum, jehož účel a původ jsou díky záhadnému nápisu stále jen předmětem dohadů..Na nedaleké Glanum, areál vykopávek galsko-římského města z 6.století př. Kr., se stihneme mrknout jen přes plot. Pak už nás autobus odváží přes St.Rémy, místo, kde se narodil Nostradamus a kde strávil poslední dny života Van Gogh, do města Isle-sur-la-Sorgue, kde bude náš další nocleh.

[2002]

ÚvodOkolí MontélimaruKaňon ArdecheAvignon a okolíCamargueLes AlpillesVaucluse a LubéronKaňon VerdonNa jih od Saint-CroixOkolí Saint-Tropez

© Helena Dvořáková