Provence - krajem slunce v sedle bicyklu

Grand canyon du Verdon

Pro poznávání kaňonu Verdon, který je nejhlubší soutěskou v Evropě, se rozdělujeme na dvě skupiny, kolaře a pěšáky. Zatímco kolaři budou objíždět kaňon horem podobně jako v Ardeche, my pěšáci se ponoříme až na dno. Společně jedeme autobusem do vesnice La Palud-sur-Verdon, kde vystupují pěšáci. Za jízdy je vidět dolní část kaňonu a přehradní jezero sv.Kříže pod ním - voda je opravdu tak krásně modrozelená jako na pohledech. Jak potom po silničce sestupujeme k chatě La Maline, kde začíná vlastní turistická cesta Sentier Martel, nabízejí se další výhledy do kaňonu a je tu najednou určité zklamání - proudící voda už má nepříliš vábnou nahnědlou barvu. Pokud však od toho odhlédneme, pohled na strmé bílé skály a hluboké úzké údolí s meandrujícím "potokem" je stejně nezapomenutelný. Od chaty už je sestup náročnější. Značná část trasy povede skutečným "vysokohorským terénem" a čeká nás i nemalé převýšení, jak se budeme střídavě přibližovat či vzdalovat vodnímu toku. Až na samý břeh řeky Verdon se dostaneme jen třikrát, cesta vede většinou po úbočí pár metrů nad vodou, občas se ale musí vystoupat i dost vysoko, když je třeba obejít neschůdné skály. I tak bylo nutné pro zpřístupnění cesty udělat pár zásahů do přírody: výběžek Imbert pomáhají překonat železné schody a pro výstup z kaňonu byly dokonce provrtány dva tunely. Na odbočce k výběžku La Mescla my dva opouštíme skupinu, že si kousek přidáme, abychom zdola viděli most přes kaňon. Značená cesta však končí na výběžku, kde ústí do Verdonu další potok, a protože dál je to dost neschůdné a nepřehledné, vracíme se. Na posledním "odpočinkovém místě" se několik odvážlivců zkusí v prudkém proudu řeky vykoupat. Překvapuje mě, o kolik je tady voda studenější než kdekoli jinde, a seberu odvahu jen k bleskovému osvěžení. Tunely v závěru cesty jsou dlouhé, bez baterky by se tudy procházelo těžko. Je tam trochu voda a člověk musí vybírat, kam šlápnout. Naše baterky jako obvykle moc nesvítí, a tak za chvíli na mokré boty kašlu, stejně brzo uschnou. Od jednoho okna uprostřed tunelu vede žebřík dolů k vodě a nabízí vyhlídku na zvlášť divokou část kaňonu, kde voda vymlela i jakousi jeskyni. Místy jsou polámané stromy a nánosy jiného přírodního smetí, následky zřejmě nepříliš dávné velké vody. Poslední pohledy na řeku u Couloir Samson a stoupáme po silnici na Point Sublime, kde nás zase nakládá autobus.

Po návratu si jdeme prohlédnout ještě městečko Moustiers-Sainte-Marie, které nás fascinuje už při pohledu z kempu: přilepené do svahu v úžlabině mezi dvěma skalisky, mezi nimiž je natažen řetěz s hvězdou. K tomu se vztahuje legenda o místním účastníkovi křižáckých tažení, který přislíbil Panně Marii, že vrátí-li se živ do rodné vesnice, zavěsí zde tento řetěz. I zblízka je městečko krásné, zvlášť románský kostel s otevřenou zvonicí. Městečko je proslulé výrobou fajans - je tu hodně obchůdků s tímto zbožím (také prý muzeum) a kromě toho rozmanité moderní výtvory tvořící výzdobu ulic. Ač unaveni po dlouhé túře, neodoláme, abychom se nevypravili ještě ke grottě Maří Magdaleny a kapli Panny Marie vysoko ve skalách. Kaple Notre-Dame-de-Beauvoir je kupodivu i teď večer otevřená a je od ní krásný výhled až na jezero St.Croix. Kousek odtud nacházíme pamětní desku, na níž se cituje v provensálštině i francouzském překladu Mistralova báseň vztahující se ke zmíněné legendě o řetězu.

[2002]

ÚvodOkolí MontélimaruKaňon ArdecheAvignon a okolíCamargueLes AlpillesVaucluse a LubéronKaňon VerdonNa jih od Saint-CroixOkolí Saint-Tropez

© Helena Dvořáková