Pár střípků z Řecka

Kréta, největší řecký ostrov

Kréta (řecky Kriti) má historii starší než zbytek Řecka - pyšní se památkami na tzv. minójskou civilizaci (kolem 2000-1450 př.Kr., m.j.zbytky paláců Knóssos a Faistos). Řecké obyvatelstvo bylo po mnohá staletí pod cizí nadvládou: po Římanech, Byzantincích a Arabech přišli Benátčané a Turci. Benátčané zde vládli v letech 1212-1645, Turci až do r.1913, kdy byl ostrov připojen k Řecku.

My se na Krétu plavíme z ostrova Santorini rychlou lodí, tzv. raketou - do přístavu Iraklión na severním pobřeží trvá plavba asi 2 hodiny. Naší základnou je městečko Chersónissos, asi 30 km východním směrem. Městečko je nepříliš zajímavé, samý hotel. Z antických dob se zde zachovaly dosti ubohé zbytky dvou starokřesťanských bazilik a mozaika z římské studny na pobřežním korzu. Písčité pláže střídají hezké skalnaté úseky. Za vidění stojí krásný malý skanzen Lychnostatis, seznamující s charakteristickými venkovskými stavbami a flórou ostrova.

Hlavní město Kréty Iraklión (též Heraklion, dříve Araby nazávaný Chandak, Benátčany Candia a za turecké nadvlády Megalo Kastro) je hlavně významným přístavem. Největšího významu dosáhl za Benátčanů, kdy byla postavena velká pevnost Koúles, doky na opravu lodí, opevnění i většina významnějších staveb, např. Loggia, Morosiniho či Bembova fontána. (Benátští patricijové měli totiž za povinnost zde trávit několik měsíců v roce). Jinak stojí za vidění tržnice téměř orientálního rázu, Titova bazilika přestavěná z mešity s ostatky prvního zdejšího biskupa a Archeologické muzeum (v době naší návštěvy vystavovalo jen malou část svých pozoruhodných sbírek). Město hodně utrpělo za 2.sv.války. Narodil se zde malíř El Greco a spisovatel Nikos Kazantzakis (má zde i hrob).

Nejvýznamnější krétskou památkou je palác Knóssos poblíž hlavního města. Ohromný palácový komplex (měl údajně 1400 místností a šlo spíše o městské centrum) zahrnuje vykopávky a částečně dostavěné stavby ze tří tzv. "palácových období". Objevil ho britský architekt Evans, který nechal leccos rekonstruovat a také jednotlivé stavby pojmenoval, i když je dost sporné, o jaké budovy ve skutečnosti šlo (trůnní sál, obydlí krále a královny, různé svatyně, dílny, sklady). Nádherné jsou zbytky fresek, i když jde o kopie (originály jsou v muzeu). Minójská civilizace byla dvakrát postižena přírodní katastrofou: zemětřesením kolem r.1700 př.Kr. a pravděpodobně výbuchem sopky na Santorini kolem r.1450, který znamenal její zánik.

Jeden den našeho krétského pobytu věnujeme poznání zajímavostí části severního pobřeží a trochu nahlédneme i do vnitrozemí - na náhorní plošinu Lassithi. Ve vnitrozemí jsou vesničky, kde se ještě žije postaru, i když ze spousty malých větrných čerpadel mezi políčky jich už slouží jen málo. Zbytky velkých větrných mlýnů už jsou jen turistickou atrakcí. Na planině se nachází Diktejská jeskyně, kde dle pověsti bohyně Rhea tajně porodila syna Dia, aby ho ukryla před otcem Kronem, který požíral své děti. Jeden z klášterů, byzantský Kardiotissas Keras, proslavila zázračná ikona, která se po uloupení Turky podvakrát vrátila na své místo: v nádvoří uchovávají sloup, ke kterému byla prý v Cařihradu přikována. Pobřežní městečko Agios Nikoláos je turisticky zajímavé hlavně kvůli sladkovodnímu jezeru Voulismeni, které je dnes průplavem spojeno s mořem; v jezeře prý za 2.sv.války ustupující Němci utopili své zbraně, které však nikdy nebyly nalezeny kvůli velké hloubce jezera. Zážitkem je návštěva ostrova Spinalonga, kam jezdí výletní lodě z letoviska Elounda. Stojí tu zbytky mohutné benátské pevnosti, která odolávala Turkům 40 let (nejdéle z celé Kréty) a vzdala se teprve po dohodě. V 1.pol.20.stol. sloužil ostrov jako ghetto pro malomocné.

[2010]

Úvod Kréta Santorini Kos