Sardinie - větší sestra Korsiky

Severovýchod - okolí Siniscoly

(8. den)
Opouštíme výjimečně komfortní bydlení - čeká nás přesun přes celý ostrov na východní pobřeží. Jako naschvál je krásně (naštěstí už bude pořád). Z Alghera jedeme schválně přes Bosu, pobřežní silnicí s krásnými výhledy (Bosa je od pohledu malebné městečko, s hradem Castello Malaspina na kopci). Cesta vnitrozemím není nudná, ale ani příliš zajímavá - jen na úseku mezi městy Macomer a Nuoro se v krajině vyskytuje poměrně hodně osamělých nuragů (většinou vyšších, než jsme viděli na severu). Po poledni se usazujeme v kempu Mandragola u moře, poblíž vesničky Santa Lucia. Koupání na pláži u kempu většinu z nás moc nenadchne, plave tu dost chaluh, jen milovníci vln jako já si to užijí. Na odpolední projížďku vyrážíme my dva směrem severním, do městečka Posada, nad nímž se vypíná hrad Fava. Naštěstí nemusíme jet tam i zpět stejnou cestou po hlavní silnici, přes letoviska La Caletta a San Giovanni se dá projet i po pobřeží. Zabrousíme i do jakési "zahrádkářské kolonie", kde jsme skoro šokováni, co tady ztropily nedávné deště - vypadá to tu jak po povodni. Ale na čistší pláž a klidnější moře jsme nenarazili.

(9.den)
Poslední den nás čeká "horská etapa", vápencovým pohořím Monte Albo. Ale velkého převýšení se nemusíme obávat, autem se vyvezeme poměrně vysoko, těšit se naopak můžeme na parádní, asi patnáctikilometrový sjezd. Začínáme ve vesničce s hezkým jménem Lula (nedaleko je taky vesnice Onani) a po vetšinu dne, kdy se naše silnička klikatí úbočím hor, nepotkáme skoro žádnou civilizaci a taky skoro žádné auto. Jízda je to pohodová a s krásnými výhledy: nejdřív do lesy zarostlého vnitrozemí, pak na vápencové vršky, nakonec dolů přes vinice a hájky až k moři. Sjezd je opravdu paráda. Ze Siniscoly se nevracíme rovnou do kempu, ale pokračujeme podél pobřeží na jih, podívat se na nejvýchodnější mys Sardinie, Capo Comino. Jsou tam krásné skály a najdou se i chráněné plážičky, kde nejsou moc vlny a tudíž si ještě užijeme čisté moře.

(8. den)
Náš pobyt na Sardinii končí. Balíme tábor, nakládáme kola a jedeme na sever do Olbie, odkud odpoledne odjíždí náš trajekt. Máme pár hodin na městečko Olbia: kromě přístavu a dvou kostelů, z nichž zajímavější je románský trochu stranou centra, tu toho není moc k vidění. Trajekt cestou nabere trochu zpoždění, asi kvůli protivětru, čímž se vyloďujeme až skoro v jedenáct večer. Cestou ještě děláme zastávku v Pise, podívat se na osvětlenou šikmou věž (ve městě žádné úkazatele, takže se dost motáme). Pak už jen dlouhá noční jízda a další den po poledni jsme doma.

[2009]

ÚvodPalau, MaddalenaCapo Testa, CastelsardoOkolí AlgheraOkolí Siniscoly

© Helena Dvořáková